PRŮBĚH ŽIVÝCH AKCÍ OBČAS PŘIPOMÍNÁ SEKTU

Možná se ani lidem nedivím, že mají smíšené pocity, protože když si vzpomenu na sebe, tak před šesti sedmi lety, když jsem byl na nějaké akci nebo semináři a lidé tam byli nadšení nebo tancovali, tleskali, objímali se, taky jsem si tak trošku ťukal na čelo a říkal si, aha, co to je, to je nějaké divné.

Asi bych to nikdy nenazval sekta, tomu úplně nerozumím, ale dneska už si z toho spíš s kolegy děláme srandu, že jsme sekta, a dneska už se taky na seminářích objímáme, tleskáme a jsme nadšení.

Proč? Za mě to znamená jen víc poznání sebe sama, víc nadšení do života, víc chuti... My jsme velmi přirozeně i v České republice spíš raději v koutku, nechceme se moc projevovat, nechceme moc vystoupit z řady, nechceme moc říct naše myšlenky, naše názory.

Takže nakonec moje programy a to, co dělám, učí lidi, aby byli více sami sebou, aby objevili svůj talent, aby se více projevili, aby ten svůj talent i prodali, nabídli dalším lidem, a to s sebou nese, že potřebujete nadšení, zvědavost, chuť, potřebujete nadchnout lidi pro dobrou věc. A pokud tohle dělají naše akce, naše semináře, a jako že dělají, tak jsem za to moc rád.

Pokud jsou na nich lidé, kteří nejsou připraveni se obejmout nebo si zatančit, rozhýbat své tělo, myslím, že i tohle se postupně mění, protože lidé si uvědomují, že tohle všechno je potřeba a že není možné celý den někde sedět a jenom koukat anebo jen poslouchat, že je třeba prožívat, zažívat ty věci, jít více do workshopu, více do zkoušení si věcí, do překonávání komfortní zóny.

Takže tohle se na našich akcích děje a myslím si, že ve světě jsou akce, na kterých jsem byl, které jsou ještě over, více, než jsme zažili nebo děláme tady. Je to i věc kultury a všeho dalšího.

Každopádně sekta to není. A pokud sekta dělá z lidí šťastné lidi nebo lidi, kterým funguje byznys, marketing, online věci, kteří si umí zařídit své věci, svůj život, své peníze, tak pak ta sekta má smysl. Takže pak se mi to líbí a nevidím v tom problém.